Magazín Ptáček
Jaroslav D. Ptáček: Krásně barevná tma v bílém pokoji
Předmluva Tobina Michala Kovárika k románu Krásně barevná tma v bílém pokoji
Román od ikony mesta Tábor, okrajového hermetika a zasneného skeptika JDP®, Vás prevedie tajomstvami, ktoré sa skrývajú mimo zorného uhla prirodzeného vnímania mestského prostredia, kde všedné objekty, ako lavičky, lampy,...
—————
Jaroslav D. Ptáček: Migrace
Už jako malému děcku mě nebylo jasné to, cože to ti lidé dělají - leží na slunci, pálejí si svou pokožku, leje z nich pot, pak skočí do vody, pak si zase lehnou a znovu a znovu. Připadalo mě to jako nuda.
Jak jsem stárl do doby puberty, tak mě to začlo připadat jako hrozná nuda a ke všemu ještě...
—————
Jaroslav D. Ptáček: Nevážná spekulace o Bibli
To, že se v Levných knihách nechá sehnat kniha, která
má takové množství stran a je tištěna na velmi kvalitním
papíru, jsem opravdu netušil. A navíc stojí pouze 99 korun.
Kniha je velmi, ale opravdu velmi obsáhlá, a ten kdo by si
myslel, že jí přečte za jeden večer, je na velkém omylu.
Přemýšlel...
—————
Jaroslav D. Ptáček: Volební právo... (jen tak pro zamyšlení)
Představte si, že by všichni občané v Česku mohli řídit auta bez řidičského průkazu. Zdá se vám to jako nesmysl? Ano, je to nesmysl, ale co například volební právo pro všechny? Není to také nesmysl? Každý volič vlastně nepřímo řídí tento stát. V přímé demokracii by ho řídil přímo, v zastupitelské...
—————
Jaroslav D. Ptáček: Pánem je občan. Politik je jen sluha!
V politice by to mělo být vždy tak, jak si představuje většina obyvatel (resp. voličů). Myslím tím klasickou zastupitelskou demokracii, která je založena na vládě většiny nad menšinou.
Politik je tady přeci pro mně, není tomu naopak. Politik je delegován, aby nás (lid) zastupoval, aby nám (lidu)...
—————
Jaroslav D. Ptáček: Nerad bych přišel o dalšího kamaráda... 40
Tomáši, když jsme jezdili autobusem každé ráno na střední do Sezimova Ústí, tak jsme seděli na pravé straně autobusu vedle řidiče. Za náma sedával Vašek a Ondřej. Ty jsi jednou řekl, že lidé by měli umírat ve čtyřiceti letech... Pak jsme se potkali, když jsem šel cestou do práce a Ty si jel autem a...
—————
Jaroslav D. Ptáček: Šedivá moucha. Děkuji paní učitelko...
Soudružko učitelko Šedivá neměla jste pravdu, když jste nás na základní škole učila, že moucha žije pouze 24 hodin. Ta šedivá okřídlená mrcha mi tu létá už asi měsíc, je nesmrtelná. Je sice hezké, že neustále sedí na monitoru počítače a čte si mmé texty a prohlíží si mé fotografie, ale občas z toho...
—————
Jaroslav D. Ptáček: Plyn! Tak zase příští rok :-)
Vtipné! Mám městský byt. Přišla mi žádost o nutnosti zpřístupnění bytu za účelem kontroly plynového spotřebiče... Zajímavé, protože plynovej sporák vybouchnul, jsou to asi čtyři roky. Naštěstí jsem tehdy rychle zareagoval a nebyla nutná ani asistence hasičů. Prostě to jen tak trošku blaflo, trošku...
—————
Jaroslav D. Ptáček: Měl bych se naučit říkat lidem, že je mám rád dokud je čas
Dozvěděl jsem se, že zemřel můj kamarád, spolupracovník, parťák... Oslavil jsem s ním minimálně tři Silvestry a tři Nové roky. Když jste parťáci, musíte si věřit, spolupracovat, doplňovat se... A my jsme si věřili...
Bylo zajímavé to, že po jeho první mozkové mrtvici téměř nikoho nepoznával... Mě...
—————
Jaroslav D. Ptáček: Hrad v Dobronicích u Bechyně a jeho legendy
První zmínka o obci pochází pravděpodobně z roku 1220, kdy na místě dnešních Dobronic u Bechyně sídlil Jan, jehož otec Dobroň patřil podle některých zdrojů k rodu jihočeských Vítkovců. To však není úplně jisté, protože jméno Jan i jméno Dobroň bylo v té době docela hojně rozšířeno. Hrad tam byl...
—————
Blog: Jaroslav D. Ptáček
Jaroslav D. Ptáček: Drobná spekulace o cestování v čase
V literatuře i ve filmu je častým námětem přesun v čase. Lidé se přesouvají do budoucnosti i do minulosti. Někteří filosofové tvrdí, že čas vlastně neexistuje. Nechci zde spekulovat o existenci či neexistenci času, bylo by to jednak na dlouho a jednak asi zbytečné. Nechci ani spekulovat o tom,...
—————
Jaroslav D. Ptáček: Co se vypráví o čarodějnicích na Táborsku
Každá kultura měla k lidem, kteří se věnovali čarodějnictví, jiné postoje. Někde čaroděje (čarodějnice) či šamany (šamanky) uctívali, jinde je pronásledovali. Katolická církev proti nim vedla nesmiřitelný boj, kterému padlo za oběť mnoho lidí. K poslednímu upálení čarodějnice mělo v zemích...
—————
Jaroslav D. Ptáček: Politici nejsou na obnažování zvyklí. Měli by se toho držet i v sauně
Sauny jsou zrádné...
Sedí tam například i téměř nazí lidé, dokonce i někteří politici, kteří kandidují do zastupitelstva města...
A povídají si, pomlouvají jiné kandidáty...
A nějak jim nedochází, že v té sauně jsou ještě další lidé...
A nějak jim nedochází, že ti...
—————
Jaroslav D. Ptáček: Onehdy 1. září v redakci. Pastva pro novináře
První školní den je vždy pastva pro některé novináře. Tento den je v ulicích zvýšen počet policistů, kteří stojí u přechodů pro chodce a hlídají děti, aby je nepřejelo auto. A novináři bedlivě sledují to jak děti jdou do školy, fotí děti na přechodech, horlivě telefonují policistům a policejní...
—————
Jaroslav D. Ptáček: Zelení a Piráti Jinak...
Vždy jsem si říkal, že by se Strana zelených a Česká pirátská strana měly spojit. Ve svém okolí mám docela dost lidí, kteří váhali při volbách právě mezi Stranou zelených a Piráty. Když jsem šel k volbám do Poslanecké sněmovny PČR, tak jsem byl politikou znechucen a chtěl jsem nějakou změnu,...
—————
Jaroslav D. Ptáček: Rozhodl jsem si změnit své trvalé bydliště
Někteří lidé si přihlašují trvalé bydliště na městské úřady z toho důvodu, aby jim nechodila nepříjemná pošta s pruhem na obálce. Já sice žádnou takovou poštu nečekám, ani nečekám exekutora, ale přemýšlím o tom, jak se na mě budou dívat úředníci Městského úřadu Tábor až tam přijdu s tím, že chci...
—————