Jaroslav D. Ptáček: Džapa a mala

Možná jste je na cestách viděli. Džapující mnichy, kteří vetšinou sedí v lotosovém sedu, mumlají si něco jakoby pro sebe a v ruce drží korálky a prsty "postupují" po korálkách dál a dál. Ale co to vlastně dělají?
Slovo "džapa" má původ v sanskrtu resp. ve slovech "dža" a "pa". Slovo "dža" se nechá přeložit přibližně jako "zrození". U překladu slova "pa" je to o trošku složitější, protože toto slovo může mít vícero významů. Někdy se toto slovo překládá přímo jako "mumlání", "drmolení" či "šeptání", ale může se překládat i jako "nepřízeň" či "špatné vlivy". Dohromady mohou tyto slova takto spojená mít mnoho významů.

Ale v tomto případě je džapování "odstraňování negace" či "odstraňování nežádoucích vlivů". Laik by mohl říci, že se jedná o odstraňování nežádoucích vlivů skrze mumlání. Není to však jen tak ledajaké mumlání, ale odříkávání manter, tudíž slovíček, která mají charakter určité očisty. A nejedná se mnohdy jen o očistu sama sebe, ale i o očistu "sanghy" (celé skupiny věřících, obce či společnosti věřících), ale také o očistu celé společnosti (jak věřících, tak i jinověrců a ateistů) například skrze známou mantru "óm mani padme húm" (tibeťané vyslovují "óm mani pame hum"). Džapující mnich drží jeden korálek "růžence" a odříkává "na něm" mantru. Někdy tato mantra může být jen velice krátká (například "óm" - prvotní vibrace vesmíru) a nebo může být i několika slabičná (nejznámější je asi takzvaná stoslabičná mantra). Když džapující mnich odříká mantru "na jednom korálku", tak prsty chytne další korálek a mantru opakuje. A takto pokračuje na všech korálkách celého "růžence".

MALA

Zcela záměrně dávám slovo "růženec" do uvozovek, protože se o klasický růženec (jak ho známe od křesťanů) nejedná. Tento "růženec" má většinou u hinduistů 108 korálků a říká se mu MALA (taktéž krátce či dokonce MANA, což je pravděpodobně komolenina tohoto slova). Mála znamená v sanskrtu "věnec", ale jak již jsem naznačil, používá se i slovo "růženec" či "korálky" (dokonce jsem se setkal i se slangem "stoosmička"). Ale je úplně jedno jak těmto korálkům budeme říkat, protože v buddhismu i hinduismu přeci nezáleží na formě, ale na obsahu.

MYSL A TĚLO

Mála "zaměstnává" mysl (soustředěnost na mantru resp. na vibraci mantry), ale i tělo (prsty přejíždějící po mále a určující rytmus džapování).

108?

Většinou má mala 108 korálků, ale existuje i mala která má 27 korálků. Té se říká SUMIRNIMALA a používá se na celodenní džapování. Některá mála může mít i méně korálků nebo naopak více korálků (doma mám jednu malu, která má jen 18 korálků)

SUMERU - KONEC I ZAČÁTEK

Oba konce provázku (spojujícího všechny korálky) jsou spojené většinou větším korálkem, kterému se říká sumeru. Za tímto korálkem je nejčastěji uzel a za ním je "střapec" či jiné ukončení: korálky, šperk, amulet a tak podobně.

U korálku sumeru začíná meditace a končí u něj každý kruh meditace, takže každá sto osmá mantra (máme-li málu mající 108 korálků). Korálek sumeru nesmí býti nikdy "překročen", což znamená, že u něj buď meditaci končíme nebo se od tohoto korálku začneme vracet zpět. Po dalším kruhu pokračující džapy u korálku sumeru opět změníme směr džapy (pokud jí nechceme již ukončit).

16 krát 8?

Některé církve a sekty mají přesně předepsáno kolikrát za den musí jejich adept odříkávát mantru. V hinduistické "odnoži" hnutí Hare Kršna má například každý člen povinnost odříkat šestnáct kruhů mahamantry (hare kršna, hare kršna, kršna kršna, haré haré, haré ráma, haré ráma, ráma ráma, haré haré), což znamená 16 krát 108. Když jsem hovořil se členy tohoto hnutí, tak říkali, že se to nechá zvládnout asi za 120 minut.

PROČ?

Někoho určitě napadne to, jaký to má všechno smysl? Jaký má smysl odříkávat každý den mantry? Je to prostě víra. A ta se nedá logicky vysvětlovat. možná jen na otázku další otázku: Jaký má smysl každý den vykouřit 20, 40 nebo 60 cigaret? Pro džapujícího mnicha je to stejně nepochopitelné ...

(jdp)

ilustrační foto: Petr Tousek