Jaroslav D. Ptáček: Pravda a její hledači?
Hledači pravdy (malé "p") i hledači Pravdy (s velkým "P") stále a stále a dokola a dokola mluví o hledání něčeho, čemuž přikládají nadpozemské vlastnosti a od čeho očekávají něco převratného až zázračného.
Mluvit o pravdě je však totéž jako mluvit o souložení - mluvit o souložení neznamená soulož samotnou.
Pravda je pouze zástupné slovo pro něco, co toto slovo sice označuje, ale čím toto slovo není.
Tak jako slovo Láska není láskou, ale jen slovem, které lásku označuje.
Zdá se (a je to jen můj dojem), že většina "hledačů" nehledá "TO", co toto slovo označuje, ale pouze jen toto slovo samotné. Mnoho z těchto "hledačů" se domnívá, že Pravda (Dharma, Dhamma etc) přijde pravděpodobně sama, to znamená bez jejich vlastního přičinění. Bylo by to krásné a jednoduché učení pro všechny lenivce:-) Ale já mám pro Vás všechny "hledače" radostnou novinu:
NEMUSÍTE HLEDAT! Jestliže totiž budete hledat onu Pravdu, budete vypadat stejně šíleně jako malá mořská rybka plující v moři a hledající moře.
Pravdu (Boha nebo cokoliv jiného takzvaně vznešeného) nenajdeme nikde daleko. Najdeme to pouze a pouze uvnitř sebe sama a v okolí sebe sama (a není rozdíl mezi tím, co je uvnitř a co je vně).
A ještě něco:
Všichni hledají TO, co nás neustále obklopuje. Někdo to "TO" označuje slovem Bůh, někdo slovem Pravda, Dharma, Absolutní pravda, Matka, Otec, Nejvyšší etc.
Definice Přírody ze základní školy je:
Příroda je vše, co nás obklopuje.
Co si takhle nahradit slovo Příroda slovem Bůh, Pravda, Dharma. Nebylo by pak naše vnímání toho co hledáme mnohem lepší, přirozené.
Bůh neboli příroda.
DEUS SIVE NATURA.
(jdp)