Jaroslav D. Ptáček: Teorie o bohu

Jaroslav D. Ptáček: Teorie o bohu
Když je dítěti cca deset let, není jeho otec už ten samej, jako byl při stvoření dítěte, tzn. při souloži. Je za deset let a devět měsíců ovlivněn mnoha faktory a jedním z těchto faktorů je i jeho dítě. Otec je do jisté míry ovlivněn vlastním dítětem. Když jeho dítě zabije spoustu lidí a bude grázl, tak nejspíš již nebude chránit své dítě, nebude za ním stát a zřekne se ho. A stejně, myslím si, je to i s Bohem.
 
Bůh stvořitel stvořil člověka k obrazu svému. Ale dnešní Bůh není již tím Bohem, kterým byl na počátku stvoření - je ovlivněn svojema dětma, tím, jak se vyvinul člověk. A člověk si neustále naivně myslí, že ho Bůh bude chránit, že Bůh je neustále DOBRO. Ale proč by měl Bůh chránit své neposlušné děti, které se zabíjejí - to by byl stejnej bastard, jako jsou oni.
 
Není "není" a není "je", tak jak by mohlo býti vlevo, vpravo, nahoře, dole, dobro, zlo. Jsou to jen alegorické příběhy, které demonstrují svou alegorií skutečnost.
 
Jak by mohl být rozdíl mezi "dobrem" a "zlem", když obé stvořil jeden.
Vezmeme-li si zábavnou knihu (avšak i naučnou knihu), zjistíme, že zlo stvořil Bůh, tudíž nebyl až tak dokonalej, jak si ho prezentujeme - jeho experiment Stvoření se mu nepovedl. Jeho chyba byla totiž v tom, že dal všem svobodu v rozhodování. Ale možná to byl jen jeho záměr, aby se mohl smát a nenudil se. Vždyť i lidé, kteří hrají počítačové hry, to také nemyslí až tak vážně a střílejí se a bourají se v autech a mají z toho pr..(pardón srandu).
 
P.S.:
To však neznamená, že bych pohrdal Bohem (chraň Bůh), to jen znamená, že mu nepřisuzuji pohádkové vlastnosti. Beru ho jako svého dobrého (a řekl bych vynikajícího) kamaráda - ale před kamarády se neponižujeme a ani nepovyšujeme. A jestliže nás skutečně stvořil Bůh k obrazu svému, tak to vypovídá již samo za sebe.
 
(jdp)